Rozměry sprchového koutu se často vybírají podle toho, co se líbí, ale zapomíná se na jednu podstatnou věc: stavební připravenost koupelny. Rozhoduje o tom, kam až můžete s koutem zajít, aniž byste museli bourat nebo předělávat rozvody. Než začnete vybírat, změřte si prostor mezi stěnami, zkontrolujte umístění odpadu a zjistěte, kudy vedou stoupačky. Právě tyto údaje určí, jaký rozměr je vůbec reálný.

Nejčastější dilema je mezi čtvercem a obdélníkem. Pokud řešíte, zda zvolit sprchový kout 90×90 nebo 120×90, záleží hlavně na šířce koupelny a na tom, kolik místa zbývá na umyvadlo a WC. Čtverec 90×90 sedí do menších prostor a snáz se vejde do rohu. Obdélník 120×90 nabízí pohodlnější vstup a víc místa na ramena, ale potřebuje delší stěnu. U obou variant platí, že odpad musí být umístěn tak, aby se dal napojit bez zbytečných přesunů.

Odvodnění je kritický bod, který rozhoduje o tom, jestli bude kout fungovat bez zatékání. U sprchových vaniček se odpad řeší buď do podlahy, nebo do stěny, u bezbariérových řešení se používá liniová mřížka. Sklon podlahy musí být minimálně 1,5 až 2 procenta směrem k odtoku, jinak voda zůstává stát. Pokud máte v koupelně starší rozvody, ověřte, zda je možné je upravit, nebo bude nutné je vést nově. V opačném případě se může stát, že vysněný rozměr koutu narazí na technické limity.

Sladit rozměry se stavební připraveností znamená postupovat od technického stavu, ne od katalogu. Nejprve zjistěte, kde je odpad a jak je vedený, potom určete maximální půdorys koutu a teprve nakonec vybírejte konkrétní model. Pokud se rozměry neshodují s realitou, je lepší zvolit menší kout než riskovat dodatečné stavební úpravy. Dobře promyšlené odvodnění a správně zvolená velikost vám ušetří starosti na roky.