Umělý trávník na balkoně vypadá jako bezúdržbové řešení, dokud po prvním vydatnějším dešti nezačne voda prosakovat na dlažbu nebo se pod ním neobjeví zatuchlý zápach. Příčina je téměř vždy stejná: chybí drenážní vrstva, nebo je navržená špatně. Betonová deska balkonu není propustná, takže veškerá voda, která proteče skrz trávník, zůstává v podkladu. Bez odtoku se z podloží stane vlhká houba, ve které se daří plísním, mechům a bakteriím.

Základem je oddělit trávník od pevné podlahy a vytvořit prostor, kudy voda odtéká ke kraji balkonu nebo do odpadu. Osvědčené je několik vrstev: nejdřív separační geotextilie proti prorůstání, pak drenážní rohož s nopovou strukturou, na ni filtrační netkaná textilie a teprve nakonec umělý trávník. Nopová fólie drží trávník nad vodou, takže vlhkost neprostupuje zpět do vláken a podklad může volně větrat. Pokud si nejste jistí, jak přesně voda po dešti odtéká a kde se hromadí, pomůže praktický rozbor v článku na htprofi.cz, který popisuje, co se pod trávníkem děje a jak odtok navrhnout.

Samotná drenáž ale nestačí, pokud balkon nemá spád. Voda musí mít kam téct, jinak zůstane stát i pod rohoží. U novějších balkonů bývá spád minimálně jedno procento směrem k vpusti nebo k okraji, u starších panelových domů se často musí dorovnat spádovým potěrem nebo klínovými podložkami. Důležité je také nechat po obvodu dilatační spáru a nepřipevňovat trávník napevno po celé ploše. Vzduch, který může proudit mezi vrstvami, je nejlepší prevence proti plísním.

Údržba rozhoduje o tom, jestli systém vydrží roky, nebo se ucpe během jedné sezony. Listí, písek a prach se postupně usazují ve filtrační textilii a snižují propustnost. Proto je vhodné trávník jednou za čas nadzvednout, zkontrolovat drenážní rohož a případně propláchnout odtok. Pokud se pod trávníkem objeví tmavé skvrny nebo zápach, je to signál, že vrstvy je potřeba rozebrat a vyčistit. Pravidelná kontrola zabere pár minut, ale ušetří demontáž celé konstrukce i riziko, že vlhkost prosákne do izolace balkonu.