Teplota chromatičnosti bývá při výběru osvětlení do obývacího pokoje podceňovaná, přitom právě ona rozhoduje o tom, jestli bude místnost působit útulně, nebo chladně a nepříjemně. Kelvin (K) udává barvu světla: čím nižší hodnota, tím teplejší a oranžovější odstín, čím vyšší, tím studenější a bělejší. V obýváku, kde trávíte večery s rodinou, čtete nebo relaxujete, se nejčastěji doporučuje rozmezí 2700–3000 K. Toto pásmo vytváří příjemnou atmosféru, která neunavuje oči a podporuje pocit klidu. Pokud máte v místnosti i pracovní kout, můžete zvolit kompromis 3500–4000 K, ale jen pro doplňkové osvětlení, nikdy ne pro hlavní zdroj.

Stropní světlo plní v obývacím pokoji funkci základního osvětlení, proto by mělo mít jednotnou teplotu chromatičnosti. Většinou se volí teplá bílá, tedy 2700–3000 K, která rovnoměrně prosvětlí celý prostor, aniž by působila rušivě. Stojací lampa naopak slouží k dotvoření atmosféry a k lokálnímu osvětlení – u pohovky, křesla nebo čtecího koutu. Zde se vyplatí zvolit stejnou nebo o stupeň teplejší teplotu, například 2700 K, aby světlo nebilo do očí a nerušilo celkový dojem. Pokud stojací lampu používáte i pro čtení, můžete zvolit 3000 K, ale vždy dbejte na to, aby se od stropního světla příliš nelišila. Pomůže vám k tomu srovnání kelvinů mezi zdroji, které ukáže, jak různé hodnoty vedle sebe fungují v praxi.

Když se teploty chromatičnosti obou zdrojů rozcházejí, vzniká v místnosti neklidný dojem. Oko si všimne, že jedna část pokoje je oranžová a druhá modrobílá, i když to na první pohled není zřejmé. Rozdíl větší než 500 K už bývá rušivý. Proto je dobré před nákupem zkontrolovat, jaké hodnoty mají vaše stávající žárovky, a nové světelné zdroje jim přizpůsobit. Pokud měníte pouze jedno svítidlo, hledejte takové, které se co nejvíce blíží tomu druhému. V ideálním případě zvolte obě světla ze stejné řady výrobce, kde bývá teplota chromatičnosti garantovaná a stabilní i po letech používání.

Praktický tip na závěr: než světla natrvalo namontujete, vyzkoušejte je v místnosti současně. Zapněte stropní i stojací lampu, stoupněte si doprostřed pokoje a pozorujte, zda se barvy světla slévají, nebo vytvářejí ostrý přechod. Někdy stačí jen jinak nasměrovat stínítko nebo zvolit žárovku s nižším kelvinem, a výsledek je rázem harmonický. Pamatujte, že obývací pokoj není kancelář – světlo má být příjemné, ne sterilní. Držte se teplých odstínů, sjednoťte teplotu chromatičnosti a váš večer bude o mnoho klidnější.