Tapetování vypadá jako jednoduchá práce, dokud se po pár dnech neobjeví první vlna v rohu místnosti nebo prasklina u vypínače. Málokdo si uvědomí, že právě tato místa patří k nejzrádnějším v celém bytě. Nejde o náhodu ani o nekvalitní lepidlo. Důvodů je hned několik a většina z nich souvisí s tím, jak se papír chová při sesychání a jak reaguje na nerovnosti podkladu.

V rozích se stýkají dvě stěny, které nikdy nejsou dokonale rovné. Tapeta se zde musí ohnekout přes hranu a často se přes ni přetáhne jen s napětím. Jakmile lepidlo zasychá, materiál se smršťuje a v místě největšího tahu se začne odlepovat. U vypínačů a zásuvek je situace podobná, jen s tím rozdílem, že kolem nich vzniká ostrý řez, který nemá kam ustoupit. Pokud se proužek tapety kolem vypínače nedostatečně přitlačí nebo se odřezává po zaschnutí, okraj se ohne a odchlípne. Rohy, okenní ostění a vypínače jsou proto místa, kde se vyplatí zpomalit a věnovat přípravě i samotnému postupu dvojnásobnou péči.

Zásadní roli hraje příprava povrchu. Staré nátěry, prach nebo zbytky starého lepidla brání dokonalému přilnutí. Před tapetováním je nutné podklad odmastit, případně přebrousit a napenetrovat. U rohů se doporučuje tapetu lepit s malým přesahem a hranu zatlačit měkkým rádlem nebo válečkem, ne jen prsty. Kolem vypínačů se vyplatí nejprve vypnout proud, kryt sundat a tapetu stříhat až po částech, nikdy ne jedním tahem přes celý otvor.

Důležité je také lepidlo. Příliš husté lepidlo zasychá rychle a tapeta se nestihne přizpůsobit nerovnostem. Příliš řídké zase nedrží. Výrobce na obalu udává správný poměr a dobu zrání, kterou je nutné dodržet. Po nalepení se doporučuje místa v rozích a kolem vypínačů přejet suchým válečkem a případné bubliny propíchnout tenkou jehlou. Pokud se tapeta přesto začne odlepovat, řešení je jednoduché: nadzvednout okraj, nanést trochu lepidla a znovu přitlačit. Trpělivost u těchto detailů rozhoduje o tom, jestli výsledek vydrží roky, nebo jen do prvního topení.